Nabídka a poptávka: jak na trhu vzniká cena

Cena na trhu vzniká tam, kde se množství, které chtějí lidé koupit, rovná množství, které chtějí prodejci prodat. Nabídka a poptávka jsou dva vztahy mezi cenou a množstvím: s rostoucí cenou kupující berou méně a prodávající nabízejí více. Bod, v němž se obě strany potkají, se nazývá rovnovážná cena. Prodejce ji nevyhlašuje ani ji nikdo nepočítá, trh se k ní dostává postupným zkoušením.

Dvě křivky a jejich průsečík

Ekonomové oba vztahy kreslí do jednoho grafu. Na svislé ose je cena, na vodorovné množství. Poptávková křivka klesá zleva doprava, protože při nižší ceně si totéž zboží koupí víc lidí a ti stávající ho berou víc. Nabídková křivka naopak stoupá: vyšší cena pokryje i dražší způsoby výroby, takže se vyplatí dodat větší objem.

Průsečík ukazuje rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Dobře je to vidět na jahodách. Na začátku sezony je jich málo a prodávají se draho, kupuje je jen ten, kdo o ně hodně stojí. Jakmile dozraje hlavní sklizeň, nabídka vzroste, cena klesne a jahody si koupí i lidé, kteří by je za původní cenu nechali ležet.

Křivky jsou zjednodušení. Žádný trhovec je před sebou nemá, vidí jen to, kolik bedýnek mu večer zbylo. Model přesto považuji za užitečný, protože nutí oddělit dvě otázky: co se změnilo u kupujících a co u prodávajících.

Přebytek a nedostatek jako signál, že cena nesedí

Je-li cena nad rovnovážnou úrovní, prodejci nabízejí víc, než lidé chtějí koupit, a vzniká přebytek. V praxi ho poznáme podle plných regálů a výprodejů; pekárna, které každý večer zbývá pečivo, buď zlevní, nebo napeče méně. Je-li cena pod rovnováhou, zboží mizí rychleji, než se stačí doplňovat, a vzniká nedostatek. Vyprodané vstupenky na koncert během pár minut jsou typickým příkladem ceny nastavené pod úrovní, kterou by trh unesl.

Obojí je informace. Přebytek tlačí cenu dolů, nedostatek nahoru, a tento tlak trvá tak dlouho, dokud se množství nesrovnají. Pokud je cena pevně daná a pohnout se nemůže, nerovnováha nezmizí a projeví se jinak, třeba frontami nebo pořadníky.

Posun křivky není totéž co pohyb po křivce

Tady vzniká nejvíc omylů. Když se změní cena samotného zboží, kupující se pohybují po téže poptávkové křivce – mění se poptávané množství, nikoli poptávka. Křivka jako celek se posune teprve tehdy, když se změní něco jiného než cena: příjmy lidí, jejich vkus, cena zboží, kterým lze to původní nahradit, nebo počet kupujících.

Příklad s kávou. Zdraží-li káva a lidé jí koupí méně, jde o pohyb po křivce. Vyjde-li najevo, že zdražil čaj, a část lidí přejde ke kávě, posouvá se poptávka po kávě doprava – při každé ceně se jí teď prodá víc. U nabídky to funguje obdobně. Neúroda zrn posune nabídkovou křivku doleva, levnější doprava nebo úspornější pražení doprava.

Doporučil bych si u každé zprávy o zdražení položit jednu otázku: pohnula se nabídka, nebo poptávka? Rozlišit to jde podle množství. Roste-li cena a zároveň se prodává víc, zvedla se poptávka. Roste-li cena a prodává se méně, ubylo nabídky. Sám bych bez tohoto rozlišení žádné vysvětlení cenového pohybu nebral vážně, protože obě příčiny vypadají na cenovce stejně a přitom znamenají opak.

Elasticita: jak silně množství na cenu reaguje

Křivky nemají všude stejný sklon. Cenová elasticita poptávky říká, o kolik procent se změní poptávané množství, když se cena změní o jedno procento. Je-li změna množství větší než změna ceny, mluví se o elastické poptávce, je-li menší, o neelastické.

Neelastická bývá poptávka po zboží, které se těžko nahrazuje a tvoří malou část výdajů. Sůl nebo běžné pečivo lidé kupují skoro stejně, i když zdraží. Elastická je naopak poptávka po věcech zbytných nebo snadno zaměnitelných: návštěva restaurace, konkrétní značka jogurtu, dovolená v jedné určité destinaci.

Roli hraje i čas. Zdraží-li pohonné hmoty, lidé zprvu jezdí skoro stejně, protože do práce se dostat musí. Během let ale volí úspornější vozy nebo bydlení blíž zaměstnání, a poptávka se tak ukáže pružnější, než vypadala zpočátku. Pro prodejce z toho plyne praktický důsledek: při elastické poptávce zdražení tržby sníží, při neelastické zvýší. S touto úvahou pracuje i cenotvorba služeb v malé firmě.

Od jedné cenovky k cenové hladině

Model popisuje jeden trh s jedním zbožím. V hospodářství jich vedle sebe běží tisíce a každý hledá vlastní rovnováhu. Průměr změn těchto cen pak statistika shrnuje do jediného čísla – jak přesně, ukazuje text o tom, jak se inflace počítá ze spotřebního koše. Širší rámec dává přehled, jak se ekonomika měří pomocí HDP, cen a nezaměstnanosti.

Na vyzkoušení stačí jedna věc z běžného nákupu, která za poslední rok znatelně zdražila nebo zlevnila. Za sebe bych si k ní napsal dva sloupce – co se mohlo změnit u výrobců a dodavatelů a co u zákazníků – a u každého důvodu poznamenal, kterým směrem by posunul příslušnou křivku. Většinou vyjde najevo, že za jednou cenovkou stojí víc vlivů najednou a že působí proti sobě.

Zdroje

• N. Gregory Mankiw: Zásady ekonomie, nakladatelství Grada Publishing
• Robert Holman: Ekonomie, nakladatelství C. H. Beck
• Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonomie, nakladatelství NS Svoboda
• Alfred Marshall: Principles of Economics, nakladatelství Macmillan