Bod zvratu: jak ho spočítat a co z něj vyčíst

Bod zvratu je množství prodaných kusů nebo zakázek, při kterém se tržby přesně rovnají nákladům, takže firma nevydělává ani neprodělává. Spočítá se jako fixní náklady dělené rozdílem mezi cenou a variabilními náklady na jednotku. K výpočtu stačí tři čísla a z výsledku se dá vyčíst víc než jen hranice mezi ztrátou a ziskem: hlavně to, jak citlivě firma reaguje na slevu a na výpadek prodeje.

Vzorec a tři čísla, která do něj vstupují

Prvním vstupem jsou fixní náklady za období, obvykle za měsíc. Jde o všechno, co se platí bez ohledu na prodej. Druhým je prodejní cena jednoho kusu nebo jedné zakázky. Třetím jsou variabilní náklady na jednotku, tedy to, co vznikne jen proto, že se daný kus prodal: materiál, obal, doprava, provize.

Nejvíc chyb vzniká už při třídění nákladů, ne při dělení. Kdo si není jistý, kam která položka patří, najde postup v článku o tom, jak rozlišit fixní a variabilní náklady. Doporučil bych sporné položky počítat jako fixní, protože bod zvratu pak vyjde o něco výš a plán na něm postavený má rezervu.

Příspěvek na úhradu jako jádro výpočtu

Rozdíl mezi cenou a variabilními náklady na jednotku se nazývá příspěvek na úhradu. Název je přesný: každý prodaný kus přispívá touto částkou na úhradu fixních nákladů, a teprve když jsou zaplacené celé, začíná stejná částka z každého dalšího kusu tvořit zisk.

Bod zvratu tedy odpovídá na otázku, kolik příspěvků je potřeba nasbírat, aby se fixní náklady pokryly. Příspěvek jde vyjádřit i jako podíl z ceny. Když se fixní náklady vydělí tímto podílem, vyjde bod zvratu v korunách tržeb, což se hodí firmám, které prodávají mnoho různých položek a počet kusů jim nic neřekne.

Příspěvek na úhradu se často zaměňuje s marží. Rozdíl mezi nimi i to, jak se liší marže a přirážka, má samostatný článek.

Modelový příklad rámařské dílny

Následující čísla jsou modelová a záměrně kulatá. Dílna vyrábí obrazové rámy na míru. Fixní náklady, tedy nájem, výplata pomocníka a předplatné, činí 60 000 Kč měsíčně. Průměrný rám se prodává za 1 000 Kč a lišty, sklo a spojovací materiál na něj stojí 400 Kč.

Příspěvek na úhradu je 1 000 − 400 = 600 Kč. Bod zvratu vychází na 60 000 : 600 = 100 rámů měsíčně. V tržbách je to 100 000 Kč, což potvrzuje i druhý způsob výpočtu: příspěvek tvoří 60 % ceny a 60 000 : 0,6 je rovněž 100 000.

Při 130 prodaných rámech je třicet kusů nad bodem zvratu a zisk činí 30 × 600 = 18 000 Kč. Při 90 rámech deset příspěvků chybí a ztráta je 6 000 Kč.

Jak s výsledkem pohne sleva a jak výpadek prodeje

Cena působí na bod zvratu silněji, než se na první pohled zdá, protože se celá promítá do příspěvku. Sleva 10 % sníží cenu rámu na 900 Kč, ale příspěvek z 600 na 500 Kč, tedy o šestinu. Bod zvratu se posune na 120 rámů. Aby dílna po desetiprocentní slevě vydělala stejně jako dřív, musela by prodat o pětinu víc jen proto, aby se dostala na nulu.

Opačným směrem to platí také. Zdražení o 10 % zvedne příspěvek na 700 Kč a bod zvratu klesne zhruba na 86 rámů. Proto považuji plošné slevy za nejdražší způsob, jak získat zakázky: zákazník vidí deset procent, ale prodávající přichází o podstatně větší díl toho, co mu z každého kusu zbývá.

Citlivost na objem ukazuje vzdálenost skutečného prodeje od bodu zvratu. Dílna, která prodává 130 rámů, si může dovolit pokles o 30 kusů, tedy přibližně o 23 %, než se dostane do ztráty. Kdyby prodej klesl o pětinu na 104 rámy, zisk by se propadl z 18 000 na 2 400 Kč. Objem se snížil o 20 %, zisk o 87 %. Čím blíž k bodu zvratu firma pracuje, tím prudčeji její výsledek reaguje na malé výkyvy.

Kde jednoduchý model přestává platit

Výpočet stojí na několika zjednodušeních. Předpokládá, že cena je u všech kusů stejná, ačkoli větší odběr obvykle znamená množstevní slevu. Předpokládá, že variabilní náklady na kus se nemění, přestože materiál ve větším množství vyjde levněji a práce přesčas dráž.

Fixní náklady navíc platí jen do určité kapacity. Kdyby dílna měla vyrobit 200 rámů, potřebovala by druhého člověka a větší prostor, fixní náklady by skokově vzrostly a s nimi i bod zvratu. Model také mlčí o tom, kdy peníze skutečně dorazí. Firma nad bodem zvratu může mít prázdný účet, pokud odběratelé platí pozdě, a tuhle stránku věci řeší výhled popsaný v článku o tom, jak hlídat cash flow malé firmy.

U firmy s širokým sortimentem je potřeba počítat s průměrným příspěvkem váženým podle toho, jak se jednotlivé položky prodávají. Když se skladba prodeje změní směrem k položkám s nižším příspěvkem, bod zvratu se posune, i když ceny a náklady zůstanou stejné.

Bod zvratu proto beru jako orientační hranici, ne jako přesnou předpověď.

Výpočet pro vlastní firmu během deseti minut

Do tří buněk tabulky zapište měsíční fixní náklady, průměrnou cenu a průměrné variabilní náklady na kus nebo zakázku. Do čtvrté buňky vložte vzorec pro bod zvratu. Pak postupně změňte cenu o deset procent dolů a nahoru a sledujte, jak se výsledek pohne. Sám bych si tuhle malou tabulku nechal po ruce a otevřel ji pokaždé, když přijde řeč na slevu nebo na nový pravidelný výdaj, protože odpověď, kolik kusů navíc dané rozhodnutí stojí, je v ní vidět okamžitě.

Zdroje

• Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika, Grada Publishing
• Král, B. a kol.: Manažerské účetnictví, Management Press
• Fibírová, J., Šoljaková, L., Wagner, J.: Manažerské účetnictví – nástroje a metody, Wolters Kluwer
• Wöhe, G., Kislingerová, E.: Úvod do podnikového hospodářství, C. H. Beck